Více než týden po cíleném americkém bombardování íránských jaderných zařízení stále není jasné, jak velkou škodu Američané a před nimi Izraelci Teheránu způsobili.

Asi nikomu nemohlo uniknout, že v prezidentské kampani Donald Trump opakoval, že válku na Ukrajině ukončí během jediného dne. Asi nikdo, kromě nejoddanějších členů jeho fanklubu, tomu nevěřil.

Není nic méně realistického než zahraničněpolitické názory ortodoxních zastánců tzv. „realistické školy“. U Donalda Trumpa z posledních dní jde kupříkladu o jeho projev v Saúdské Arábii.

Z kroků americké vlády je více než patrné, že si konfrontaci s vedením Kalifornie nejen přeje, ale že ji Donald Trump záměrně vyprovokoval. Proč to americký prezident dělá?

Po ukrajinském útoku drony hluboko v území Ruska, který zničil nebo poškodil strategické letadla a mohl udělat škodu až za sedm miliard dolarů, zavládl v proukrajinském táboře mírný optimismus.

Nacionalistická pravice ráda útočí na politickou korektnost médií hlavního proudu a ukazuje na všechny od The New York Times přes Respekt po Denník N. Kritika někdy trefí cíl, ale přehlíží dvě zásadní věci.

Další kalifornský „proces století“ spěje do finále. V srpnu 1989 otřásla Spojenými státy vražda manželů Josého a Kitty Menendezových v jejich vile v Beverly Hills. Pachateli byli synové, tehdy 21letý Lyle a 18letý Erik.

Uplynulo 10 let ode dne, kdy Donald Trump sjel ve svém mrakodrapu zlatým eskalátorem a oznámil kandidaturu na prezidenta. Spojené státy nasedly do vozidla, a svět se tak stal spolujezdcem divoké jízdy.

Americká vláda přitvrzuje. Po úřadech a agenturách, médiích vysílajících do diktatur a právních kancelářích si bere na mušku věhlasné univerzity. Oficiálně ve jménu boje proti antisemitismu. Neoficiálně jako součást pokusu přetvořit americké vysoké školství podle nových ideologických pravidel.

Globalizace změnila svět k lepšímu, ale ne bez následků. Přinesla růst a propojení, ale i nerovnost a odpor. Politici jako Donald Trump využívají hněvu „poražených“, ale nenabízejí řešení.