Česká politická reprezentace provozuje už tradičně zvláštní hru, která spočívá v tom, že česká veřejnost je ráda obelhávána. Jde o postoj, který se tu dědí už několik generací. Mám na mysli mlžení v otázkách zahraniční politiky, přičemž pokaždé, když se tak stalo, následovala katastrofa s velmi bolestivými a dlouhodobými následky. Dělo se to v roce 1938, 1948 i 1968, poněkud také v roce 1989. A stejné je to i nyní, ve volebním roce 2025, kdy je Česká republika konfrontována s fatálním ohrožením nejen ze strany fašistického Ruska.

Obvinenie vzniesol vyšetrovateľ Úradu boja proti organizovanej kriminalite Prezídia Policajného zboru.

„Putin by mal pochopiť, že ide cestou Brežneva. Sám kedysi povedal, že Sovietsky zväz sa rozpadol, pretože minul príliš veľa na zbrojenie, a teraz robí presne to isté,“ uviedol šéf poľskej diplomacie.

Braňo Závodský sa rozprával s predsedom výboru Národnej rady pre zdravotníctvo a poslancom za stranu Smer – SD Vladimírom Balážom a členom zdravotníckeho výboru a poslancom za stranu Sloboda a Solidarita Tomášom Szalayom.

Čo znamená výzva USA, Ukrajiny, Veľkej Británie, Francúzka a Nemecka, aby od pondelka začalo platiť bezpodmienečné prímerie? Prečo Rusko opäť naťahuje čas a prečo to Robert Fico schvaľuje? Aký poverenie mal náš predseda vlády na rokovania v Moskve, ak teda vôbec nejaké mal?

Prečo má bývalá herečka, poslankyňa NRSR a diplomatka obavy o osud Slovenska. Pre konanie Roberta Fica a Roberta Kaliňáka nemá ospravedlnenie. Musíme premiéra prinútiť povedať, o čom sa rozprával s Putinom. Kto nám priniesol kresťanstvo a čo si myslí o smeráckych oslavách na hrade Devín.

Současná ruská válka proti Ukrajině je vedena pod heslem boje za tradiční hodnoty – proti liberálnímu světovému řádu. Málo známým faktem je, že Nikita Chruščov, který vyhlásil vytvoření materiální základny komunismu do dvaceti let, nebyl v tomto ohledu průkopníkem. Jeho předchůdce Stalin totiž po druhé světové válce začal tuto myšlenku představovat masám nejpozději v létě 1947 a učinil z ní ideologické zdůvodnění studené války.

„Ahoj, Jaroslave, chybíš nám. Máme tě rádi,“ čte Jaroslav Halajčík z dopisu, který mu poslala na západ Ukrajiny jeho rodina. Odmlčí se, zvedá oči od papíru a překládá ho. „Dál už je to osobní,“ nechce ve čtení pokračovat. „Ještě pusu mi posílá,“ jásá 36letý Slovák. Jaroslav Halajčík je prvním občanem členského státu Evropské unie, který se dostal do zajetí na Ukrajině, když bojoval na straně Ruska.

Tento projekt vznikol z jednoduchej otázky, ktorú si kladiem čoraz častejšie: Ako sa máme? Ako sa cítime v krajine, ktorá ide nesprávnym smerom, a vo svete, ktorý sa mení rýchlejšie, než stíhame sledovať?

Diaľničná patrola mala v minulom roku 30.000 výjazdov a ich počet každý rok rastie.