Když se koncem 90. let provalila aféra prezidenta Clintona se stážistkou, slyšitelným námětem politických diskuzí a následující prezidentské kampaně bylo „znesvěcení“ Oválné pracovny Bílého domu.

Příští týden budeme znát kompletní sestavu pro podzimní prezidentské volby v Americe. Očekává se, že v nejbližších dnech si Kamala Harris vybere svého viceprezidentského partnera.

Republikáni zkoušejí nálepkovat Kamalu Harris jako DEI kandidátku, tedy protekční političku, která na to ve skutečnosti nemá, ale dostala se tam, kam se dostala, kvůli svému pohlaví a barvě pleti.

Podle většiny věrohodných pozorovatelů si v debatě viceprezidentských kandidátů vedl lépe Trumpův kandidát J. D. Vance, republikánský senátor za Ohio, který zastínil Tima Walze.

Oba volební štáby, demokratický a republikánský, vsadili v cílové rovince prezidentské kampaně na úplně odlišnou taktiku.

Tomáš Klvaňa bol na kongrese amerických demokratov aj na primárkach republikánov, a osobne zažil aj diskusiu Biden-Trump. Aká je dnešná Amerika a ako ovplyvnia prezidentské voľby budúcnosť Slovenska a Európy?

Průzkumy veřejného mínění mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harris jsou velmi těsné, a to jak ve federálním měřítku, tak v klíčových sedmi státech. Co těsné není, je souboj mezi ženami a muži.

Jedním ze zásadních momentů trumpismu je, že rozdvojil politický svět a tím vytvořil dvě politiky se svými vlastními pravidly – normální a kmenovou.

Případ Hunter Biden a další kauzy plasticky dokládají nesmyslnost trumpovských nařčení o podjatosti celého amerického systému spravedlnosti. Ten systém funguje.

Amerika má dnes jen jednu normální politickou stranu, a ta se tento týden sešla na národním sjezdu v Chicagu. Zasedání demokratů nemohlo být odlišnější od sjezdu republikánů v Milwaukee.