Jak říkal Zdeněk Nejedlý, řekni mi, občane, co si myslíš o husitském revolučním hnutí, a já ti povím, jak si stojíš politicky. To samé platí o Tondovi Blaníkovi: Řekni mi, jestli víš, o koho a o co jde a jak se ti líbí, a já ti povím, jaké je v české společnosti tvé místo.

Nejdřív jsem si myslel, že je to cvok. Ve vlaku Tatranské elektrické železnice z Popradu do Starého Smokovce pobíhal starší muž v bílém tričku od jednoho okna k druhému a fotil ostošest. Neměl digitál, ale starý fotoaparát na filmy – ty během dvaceti minut cesty spotřeboval asi čtyři.

V polovině osmdesátých let vzbudil v jinak dosti zatuchlých poměrech oficiálně vydávané literatury značnou pozornost historický román Antona Hykische Milujte královnu – byla jí Marie Terezie. Že šlo o překlad ze slovenštiny, český čtenář tehdy možná ani příliš nevnímal.

Z jistého pohledu by se dalo říci, že Charta ´77, jejíž čtyřicáté výročí si letos připomínáme, byla též „komplexním uměleckým dílem“.

V českém překladu vyšel první díl nejnovější biografie pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky: Kafka: Rané roky. Knihu v Praze představil její autor Reiner Stach.​

Výsledky volieb v Holandsku nám dovoľujú na chvíľu si vydýchnuť. Ale iba na chvíľu. Lebo realita, ktorá zrodila populistickú hrozbu, sa v tejto krajine aj napriek víťazstvu umiernených nemení. Zostáva rovnako komplikovaná. Preto prinášame text Jiřího Peňása z Echa24. Píše o prapodstate dnešných hola

V utorok 7. februára zomrel tvrdohlavý muž – až do smrti vzpriamený, vľúdny a zľahka odťažitý. Vedel som, že nebude žiť večne. Ale človek cíti ľútosť, keď odchádza generácia našich otcov.

V pondelok 7. marca Miloš Zeman vyvesil na Pražskom hrade ukrajinskú vlajku. Nadviazal tým na svoj televízny prejav, v ktorom vyzval na tvrdé sankcie a „izoláciu šialenca“ Putina. Dá sa tej otočke veriť?

Máme za sebou další 17. listopad. Je to svátek, který se zajímavě vyvinul. Jeho svátečnost vznikala postupně a dlouho i nenápadně: v devadesátých letech byl spíš jen tak decentně připomínán, neboť protagonistům ještě čerstvého dění by možná přišlo trapné uzákoňovat sebe sama.

Norský úřad „Péče o dítě“, jak zní překlad slova Barnevernet, vstoupil u nás do povědomí v souvislosti s případem odebraných dětí paní Michalákové.