Politika je v Česku výrazně pánská doména, o zdejších politických špičkách se někdy mluví jako o „alfa samcích“. Část z nich se taky prezentuje jako mužná hráz proti hrozbám různého druhu – nebezpečím přicházejícím z ciziny nebo destruktivním ideologiím nové doby.

Opäť je to tu. Človek sa znova bude musieť mesiac pozerať na tie vyšportované telá v obtiahnutých kombinézach, klásť si pred telkou a misou s čipsami zas a znova tú istú otázku: čo tí olympionici vlastne jedia? A jedia vôbec?

Vraj ak by ste chceli niekomu vysvetliť čaro amerického futbalu, posledný Super Bowl bol najlepšou príležitosťou. Ten zápas mal všetko. Nezabudnuteľné útočné akcie, obraty v skóre, pád legendy aj vzostup podceňovaného hrdinu menom Nick Foles.

Povolební kocovina střídá předvolební euforii. Jedni slaví a druzí truchlí, jako vždy, když jedni vyhrají a druzí prohrají. Je načase vystřízlivět a emoce nahradit racionální analýzou.

Po Zemanovom víťazstve počujem v Česku, ale aj u nás reči o tom, že Slovensko je posledným ostrovčekom liberálnej demokracie v strednej Európe.

Především je třeba říci, že výsledek druhé přímé volby hlavy státu je pro Českou republiku prohra i ostuda. Na straně vítězů stojí kromě těžce nemocného člověka skupina absurdních šašků typu Jiřího Ovčáčka. Jejich éra skončí brzy a nezůstane po nich nic než pocit trapnosti.

Symbolická moc prezidenta republiky se silně přeceňuje. Její vynášení a démonizace zbytečně vyhrocují atmosféru ve společnosti. Stává se projekčním plátnem různých individuálních představ o mocnáři. Naopak se nedoceňuje skutečná reálná moc prezidenta.

Minulý rok Banská Bystrica pompézne otvorila novú autobusovú stanicu. Všetci si vtedy uťahovali z názvu Vlak Bus Shopping. Teraz však už nikomu do smiechu nie je.

Spisovateľ Pavol Rankov koncom roka vydal román Miesta, čo nie sú na mape. K podozreniu, že on sa skrýva aj za pseudonymom Peter Pečonka a je autorom mimoriadne vydareného románu Svätý mäsiar zo Šamorína sa odmietol vyjadriť.

Je mramorovo fľakaté, šťavnaté a omamné až strach. Číha na nás z taniera ako dajaké exotické zviera, na povrchu dýcha tmavá hebká pokožka z vlhkej vrstvy kakaa, vo vnútri vášeň. Zaboríme doň dezertnú lyžičku a sme stratení, niet návratu späť. Tiramisu.